Historie obce Sobíňov

Úvodní slovo autora: Tento projekt se snaží přiblížit historický vývoj obce Sobíňov a přilehlých částí z dob dávných i nedávných. Mnozí z Vás jistě občas přemýšlí o tom, co na kterém místě v naší obci bylo, jakou funkci daná budova plnila a jaký byl celkový vývoj osidlování tohoto území. Řada staveb a míst již zanikla nebo ustoupila novým budovám. Novější minulost je doplněna starými fotografiemi, které umožňují pohled na stav věcí před desítkami let. Mnohem starší události jsou přebírány z různých historických pramenů. Vše je chronologicky řazeno tak, aby zde vznikla ucelená mozaika malého kousku české historie.

Pláňava - Louky a pole u Sopotského lesa. V dřívějších dobách zde byl les, který byl později vykácen a místo bylo planinou.

Hrobka - Skalnaté místo v lukách zarostlé lesem. Pověst vypráví, že v tomto lesíku zastřelil hajný omylem vandrovníka pláteníka, když se domníval, že je to pytlák. Zabitého zahrabal a k činu se prý přiznal až na smrtelné posteli.

Hampejz - V blízkosti stávalo vykřičené místo. Rovina místy zarostlá keři a stromy. Asi 1000 m dlouhý pruh podél koryta odvodňovací struhy, původně z roku 1847.

V Pískových - Při kopání písku zde zahynul dělník, když si nezajistil nestabilní stěnu prkny a ta se na něho sesula. Bydleli zde dvě rodiny v nouzových domcích. Rodina Janečkova v železničním vyřazeném voze a rodina Kavajzova v komediantské boudě. Starý kavajz zahynul v koncentračním táboře v Polsku. Pracoval za protektorátu na Bílku v muničních skladech a neuposlechl příkaz k práci.

Na Hlavátkách - Skalnaté místo s několika metry záhonů a ovocnými stromy, ohrazeno plotem. Název místa je od pěstování sazenic zelí (hlavatic). Na Hlavátkách o Božím těle stříleli z moždířů.

V Ohradách - Původně zdejší louky v těchto místech les obklopoval ze tří stran jako v ohradě.

Na Kačinách - Cesta od návsi do Sopot lemovaná obecním stromořadím. Původně zde byli hluboké struhy plné vody, ve kterých se plouhaly kačeny.

Pod Kožíšky - Název pole v blízkosti lesa. Les zde býval hustý jako kožíšek.

Švarcova cesta - Majitelem okolních polí byl Švarc. Jelikož byl zadlužen prodal počátkem 19. století pole obci sobíňovské.

Pod Verpánky - Pojmenování podle hustého modřínového lesa, který se zde nacházel. Verpán znamená lidově modřín. Dosud zde na okraji lesa Verpány rostou.

Kudrnova amerika - Místo bylo velmi hrbolatou mítinou, každý metr země se musel překopat a půdu dále zůrodňovat. Získal se tak kus nové úrodné země (Amerika). Byla zde jednotlivá políčka oddělená remízky a hromadami kamení. Pan Starý přezdívaný Kudrna zde měl jedno z polí. Březinka - novější název odvozený od březových hájů.

Na Pasekách - V dřívějších dobách zde byl vykácen les a místo bylo používáno pro pastvu dobytka.

Bitva se Švédy - Dle historických pramenů se Hlinečtí střetli s větším oddílem švédských mušketýrů u Sloupna (švédský dolík) roku 1643. V Sobíňově Za Silnicí v Sobíňově ležel dle lidového vyprávění tábor Švédských vojáků. K menší bitvě muselo dojít i v prostoru nad Zvolanovem. V těchto místech Jaroslav Dymáček při orbě nalézal lité kouličky o průměru 30 mm a podkovy, které byly státním muzeem v Praze uznány za švédské.

Cikánka - Původní název pro tuto čtvrť byl Karlov, podle prvního stavebníka Františka Karla. Ten se však neujal, poněvadž zde docházelo k různým hašteřivým výstupům ženského pohlaví.

Zámecká cesta - Směřovala ke Studeneckému zámku. Do roku 1950 byla sjízdná, než byla rozorána. Část této cesty dnes vede přes Huť a Hlínu.

Babín - Původně jen domek u řeky Doubravy. Dříve zde stál nejspíš hamr. Později útulek vdov po panských hajných.

U Trouby - Tůň za hrází Hamerského rybníka, která sloužila jako malé koupaliště. V nejhlubším místě rybníka byla zakopána dřevěná trouba (trubka ze dřeva). Mládež jí proplouvala.

Kundout - Pomístní název vznikl od slova kundenland (nájemná půda).

Hartmanovo Pole - Hartman měl statek v Sopotech, kde měl také pole, které se táhlo směrem k Hájence.

Kančí Studna - dříve hojně využívaná studna, spíše studánka, které se přezdívalo Kančí studna, protože se zde v dřívějších dobách pásli divocí kanci.

Tam kde teče Doubrava

Chodby a skrýše v našem okolí

Hřbitovy v obci Sobíňov

O Sopotské škole

Dělnická obydlí

Drama v Sobíňově v květnu 1945

Sobíňov od nejstarších dob

Dřívější život v naší obci

Vše dělnický ples u Ehrmanů

Chození s kočičkami a pomlázkou

Pálení čarodějnic

Leták k výročí obce 620 let

Výpis z Josefínského katastru

Tři králové a období zábav

Sobíňov oslavuje 620 let

V době vlády Marie Terezie v letech 1770 - 1771 bylo provedeno číslování domů za účelem jejich lepší evidence. Sobíňov navštívili panští úředníci, kteří dali první číslo na Zvolánově starostovi Dymáčkovi. Dvojku dali stavení hned vedle, aby se již nemuseli vracet. V Sobíňově rozdávali čísla ve směru hodinových ručiček. Dodnes lze z prvních čísel popisných tento směr označování stavení vyčíst.

Skautské časopisy ze Sobíňova

Již v roce 1970 se pokusili junáci ze Sobíňova vydávat svůj časopis. Vyšly, ale jen tři čísla pod názvem Sobíňovský hlasatel. V roce 1993 byl vydán 3x časopis Všímálek, od roku 1994 vycházel časopis Skaut Junák Sobíňov.

Vzpomínky Josefa Víta Janáčka rodáka Sobíňovského

Můj otec Josef Vit Janáček se narodil 27.3.1905 v Sobíňově v chudé rodině domácího tkalce a později chalupníka Josefa Františka Janáčka, který prošel první světovou válkou a po ní byl ve dvacátých letech sobíňovským starostou.