Tyto stránky vznikly na popud autora, ve volném čase bez nároku na honorář. Informace zde uváděné jsou poskytnuty v dobré víře bez právních záruk.
Historický obsah stránek je možné v původním znění dále šířit s uvedením zdroje.
Na grafický design stránek
se vztahuje autorský zákon.
Optimalizováno pro Google Chrome.
Neprošlo jazykovou korekturou.
Stránky jsou zařazeny do fondu České národní bibliografie. Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky.
Tvrze byli stavěny blízko stezky, ne na výšinách jako strážnice (signalizovny), tak aby mohli ke kupeckým karavanám posílat stražní oddíly a mít lepší přehled o provozu na stezce. Místní dřevěná tvrz byla založena pod pozdější osadou Sobíňov (další tvrz byla v Krucemburku, Sokolohradech a v Libici nad Doubravou).
Prvním majitelem, který je písemně doložený byl Ješek zvaný Kokot ze Soběnova (Jan Kouhout), který byl v letech 1358 – 1367 patronem Sopotského kostela. Ondřej ze Soběnova podával r. 1373 kněze k Běstvinskému kostelu. Když Jan, syn Ondřejův okolo r. 1384 zemřel, táhl k Soběnovu Stošek syn Mstislavův z Dolan. Stošek je v r. 1405 připomínán jako poslední zemanský pán na Soběnově. Řada drobných zemanů byla po husitských válkách zbavena svého majetku.
Ve 13. století přešli částečně strážní k rolnickému životu, aby více využili zdejší kraj a dali vzniknout osadě nad tvrzí. Sami na polích přímo nepracovali, ale spíše práce řídili. Z tvrze Soběnov se stal malý zemanský dvorec, ke kterému patřil poměrně slušný majetek. Posledního majitele měla tvrz v roce 1405. Páni ze Sobíňova patřili ke středně bohatým zemanům, sympatizovali z husitstvím a tím pádem po husitských válkách celé zemanství připadlo vyšší šlechtě (loajální katolické církvi).
Rozšiřující literatura:
Husitská doba v Sobíňově
Kniha Dějiny obce Sobíňova od Dr. Gustava Janáčka, narozeného v roce 1903. V této knize se podrobně věnoval dávné i novější historii našeho území.
Původní základ (kopcovitý pahrbek) tohoto malého Hradiště byl vyšší, ale pro úpravu políčka byl později snížen a základové kameny odvezeny k vydláždění dvora.
Dnes je zde umístěna pamětní deska a vysazena lípa.