Tyto stránky vznikly na popud autora, ve volném čase bez nároku na honorář. Informace zde uváděné jsou poskytnuty v dobré víře bez právních záruk.
Historický obsah stránek je možné v původním znění dále šířit s uvedením zdroje.
Na grafický design stránek
se vztahuje autorský zákon.
Optimalizováno pro Google Chrome.
Neprošlo jazykovou korekturou.
Stránky jsou zařazeny do fondu České národní bibliografie. Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky.
Dle původního zvyku propůjčila v Sobíňově nálev piva a lihových nápojů vrchnost rychtáři se závazkem, že bude brát tyto nápoje pouze od nájemců panských lihovarů a vinopalen. Bývalá rychta stojí dodnes vedle Kulturního domu.
Poté co byla vybudována silnice z Golčova Jeníkova do Žďáru nad Sázavou začali Sobíňovem projíždět těžké formanské vozy (vůz pro přepravu 1 - 3t nákladu tažený koňmi). V Sobíňově, ale nezastavovali, protože zde nebyl zájezdní hostinec (ten sloužil pro odpočinek jak lidí, tak i tažných zvířat). Místní občané proto žádali u krajského politického úřadu o povolení k takové hostinské živnosti, aby jej zde mohli postavit.
Vrchnosti se takový záměr místních, ale nelíbil a aby nepřišla o užitek z šenku prostřednictvím vrchnostenského úřadu odňala rychtáři šenk a pronajala ho ve veřejné dražbě Marii Janáčkové.
Vrchnost totiž neměla u silnice vhodný pozemek pro stavbu zájezdního hostince a byla tak v nevýhodě proti místním občanům. Původně zamýšlela upravit pro hospodu budovu panského mlýna v Nové vsi - Huťi, ale ta byla od nové silnice příliš daleko. Naopak stavení Janáčkové bylo prostorné, mělo několik stájí a dobrou polohu pro takový zájezdní hostinec.
Ještě je třeba dodat, že v této době byla snaha oddělit rychtářský úřad od hostinské živnosti, jelikož při spojení obou se obecní shromáždění zvrhali v pitky.