znak obce

Historie obce Sobíňov

Historie obce Sobíňov
První písemná zmíňka o obci Sobíňov pochází z roku 1358, kdy je připomínán Jan Kohout ze Soběnova.
 Galerie na Flickru
250 starých fotek
  Úvod | Mapa 1764 | Mapa 1250
Lidé ze Sobíňova
Knížky ze Sobíňova
Poslechy ze Sobíňova
Videa ze Sobíňova
Pohlednice ze Sobíňova
Ze života zdejších předků
Historie okolních obcí
Slovo autora












































Významné osobnosti









Copyright © 2011
Věnováno rodné obci.


Tyto stránky vznikly na popud autora, ve volném čase bez nároku na honorář. Informace zde uváděné jsou poskytnuty v dobré víře bez právních záruk.

Historický obsah stránek je možné v původním znění dále šířit s uvedením zdroje.

Licence Creative Commons

Na grafický design stránek
se vztahuje autorský zákon.

Optimalizováno pro Google Chrome.
Neprošlo jazykovou korekturou.

TOPlist

Stránky jsou zařazeny do fondu České národní bibliografie. Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky.

 

Hlína - místní část

Tato osada dostala své jméno po cihlářské hlíně, která se v těchto místech kdysi dávno získávala. Do roku 1713 měla pouze dvě stavení. Kolem roku 1830 bylo na panském hliništi vystavěno 10 domků v jedné řadě na pravé straně cesty (s trámovým stropem, obílený vápnem a černou komorou, se širokým komínem, byla zde i zazděná tyč na uzení masa). První dědičné pachtovní smlouvy s jejich novými majiteli se uzavírali v roce 1833. Jejím posledním stavením u lesa byla Myslivna. Před 1. světovou válkou byla na Hlíně menší textilní manufaktura.

Na jižním břehu Doubravky, kde jsou vrstvy cihlářské hlíny byla založena Cihelna, která fungovala jen krátce, dodnes po ní lze u Hliny ještě nalézt těžební jámu, řada menších jam, které v okolí Hlíny bývali je již dávno zavezena.

Nedaleko Hlíny utonul v bažině od těžební jámy v Janově potoku (vychází z dnešní požární nádrže směrem k Doubravce) pruský voják i s koněm. Pro výrobu nepálených cihel (buchet) se zde používala dřevěná bedýnka s přepážkou (forma). Ta se naplnila cihlářskou hlínou z nedalekých ručně těžených jam s cihlářskou hlínou a udusala se. Po té se z dřevěné formy vyklepli dvě cihly, ty se rovnali do hranic a nechávali se pod dřevěnými přístřešky schnout. Domy byli stavěny z opuky, ale do věnce a štítu se dávali tyto cihly, pak se vše zabílilo. Cihly byli nepálené proto se do nich nesměla natáhnout vlhkost – rozsypali by se.

Státní statek měl v padesátých letech na louce u lesa po levé straně od cesty, postaven dřevěný přístřešek se střechou z vlnitého plechu pro telata, která se zde pásla na louce. Z nedalekého lesního potoka pro ně byla hadicí přiváděna voda.

Podrobnou historickou mapu Hlíny můžete shlédnout zde.

Přejít nahoru | Přejít na mapu