Historie obce Sobíňov
První písemná zmíňka o obci Sobíňov pochází z roku 1358, kdy je připomínán Jan Kohout ze Soběnova.
Tyto stránky vznikly na popud autora, ve volném čase bez nároku na honorář. Informace zde uváděné jsou poskytnuty v dobré víře bez právních záruk.
Historický obsah stránek je možné v původním znění dále šířit s uvedením zdroje.
Na grafický design stránek
se vztahuje autorský zákon.
Optimalizováno pro Google Chrome.
Neprošlo jazykovou korekturou.
Stránky jsou zařazeny do fondu České národní bibliografie. Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky.
Zhruba v místech křížení cesty z Hlíny s hlavní silnicí se nalézá ve škarpě první černý železný křížek. 5. května 1945 místní občané odzbrojili vojenskou posádku na Bílku. Zde nasedli ozbrojeni do dvou nákladních aut a jeli směrem na Ždírec s nadšením a radostí z konce války. Ždírcem dnem i nocí projížděli německé vojenské konvoje, které ustupovali před Rudou armádou. Jeden konvoj s SS vojáky jel směrem na Sobíňov a setkal se tak za železničním přejezdem s našimi lidmi, kteří chtěli vyjednávat s němci, aby složili zbraně. Zřejmě nešťastnou náhodou někdo na korbě jednoho nákladního vozu vystřelil do vzduchu a v tom spustil německou palbu, při které zahynula řada místních lidí, kteří zde byli se zbraní v ruce. Němci postupovali v rojnici k Sobíňovu a ten kdo nestihl utéct byl zastřelen. Proto zde lze najít jednotlivé pamětní kříže.
Řada lidí si klade otázku zda odpor místních lidí a lidí i v jiných obcích v našem okolí, ať už měl různou povahu nebyl v posledních dnech války zbytečný. Pokud se na to podíváme z širšího pohledu tak němečtí vybraní elitní vojáci, kteří disponovali těžkými ručními zbraněmi se zakopávali na vyvýšených místech v oblasti Železných hor a Havlíčkobrodska, tak aby mohli lépe krýt ústup Německého vojska a navádět těžké dělostřelce. V Golčově Jeníkově, Ronově, ale i na dalších místech byli rozmístěny německé dělostřelecké baterie. Muniční sklady na Bílku byli zaminovány a připraveny na rozkaz k vyhození do vzduchu. To vše si zdejší lidé uvědomovali a snažili se zabránit tomu, aby zde došlo k tvrdšímu střetu obou armád. Mnozí za to zaplatili životem, často je vedla proti smrtelnému nebezpečí i lehkovážnost a jistá míra eufórie. Nelze si klást otázky zda jejich konání v některých případech bylo zbytečné či ne, zkrátka se to tak událo a nelze na tom nic změnit.
Knížka se věnuje tragickému střetu místních lidí z ustupující německou armádou. Popis posledních dnů 2. Světové války v naší obci a okolí.
Všem těmto padlým byl mezi železničním přejezdem a Ždírcem u Dočekalovi Vody postaven pomník. Pochováni jsou u Evangelického hřbitova, kde se nachází další památník s pamětní deskou.
Ještě v roce 1945 byl u Dočekalovy vody postaven místními tento provizorní vzpomínkový pomník.
